- மண்ணுக்குடையவன் maṇṇukkuṭai-yavaṉn. < மண் +. 1. Proprietor of land,landlord; நிலவுரிமைக்காரன். Loc. 2. King;அரசன். (W.) 3. Potter; குயவன். (W.)
- 5 v. intr. 1. Tobathe; to perform ablutions; நீராடுதல். மண்ணுமங்கலமும் (தொல். பொ. 68). 2. To immerse oneself completely, as in water; மூழ்குதல். பனிக்கயமண்ணி (புறநா. 79).--tr. 1. To wash, clean -- 3034 -- by washing; கழுவுதல். மண்ணி மாசற்றநின் கூழையுள் (கலித். 107). 2. To smear, anoint; பூசுதல்.தண்ணறுந் தகரங் கமழ மண்ணி (குறிஞ்சிப். 108).3. To do, make, perform; செய்தல். ஆவுதிமண்ணி (மதுரைக். 494). 4. cf. maṇḍ. Toadorn, beautify, decorate; அலங்கரித்தல். (பிங்.)5. cf. maṇḍ. To polish, perfect, finish, as agem; செப்பமிடுதல். மண்ணுறு மணியின் (புறநா.147).
|