- ஒளிமங்குதல். நாகத்தின் வஞ்ச வாயின் மதியென மட்குவான் (கம்பரா. அயோமு.12). 1. To be dim, dusky; to be deprived of lustre, glory or brilliance;
- வலிகுன்றுதல். தரியலர் முனைமட்க (பாரத .மீட்சி. 176). 2. To lose strength; to become deficient;
- மயங்குதல். மட்கிய சிந்தை (கம்பரா. தைல. 5). 3. To be bewildered;
- அழுக்கடைதல். Colloq. 4. To become mouldy; to be foul or dirty;
- அழிதல். மதத்தர் மட்கினர் (பிரபோத. 30, 58). 5. To be destroyed;
|