- 4 v. intr. [K. pāṟu, M.paṟakka.] 1. To fly, hover, flutter or float inthe air, as light bodies; பறவை பஞ்சு முதலியனஆகாயத்திற் செல்லுதல். குடம்பை தனித்தொழியப்புட்பறந்தற்றே (குறள், 338). 2. To move withcelerity or great velocity; to hasten; வேகமாய்ச்செல்லுதல். குரைகழன் மைந்தனைக் கொண்டு பறந்தான் (சீவக. 521). 3. To be in a hurry, to beoverhasty; அவசரப்படுதல். நானேன் பறப்பேன்நராதிபனே (தனிப்பா. i, 290, 7). 4. To be greatlyagitated; அமைதியற்று வருந்துதல். அழுதழுது பறக்கின்றானே (இராமநா. உயுத். 98). 5. To bescattered, dispersed; to disappear; சிதறியொழிதல். அவன் பணமெல்லாம் பறந்துவிட்டது.
|