- எரித்துக் கரியாக்குதல். கரித்த மூன்றெயில் (கம்பரா. ஊர்த்தேடு. 44). 1. To char;
- தாளித்தல். (W.) 2. To season, ascurries, with ghee or oil and spices;
- உப்புச்சுவைமிகுதல். இந்தக்கறி உப்புக்கரிக்கிறது. 1. To be saltish to the taste;
- வெறுத்தல். கரித்து நின்றான் கருதாதவர் சிந்தை (திருமந். 2431). 2. To shun, despise;
- அசீரணமுதலியவற்றால் கண்டத்தில் உறுத்துதல். உண்டசோறு நெஞ்சிற் கரிக்கிறது.--tr. 3. To feel an irritating sensation in the throat due to acidity of the stomach;
- குற்றங்கண்டு குறை கூறுதல். என் பெண்ணைக் கரிக்கிறாள். 1. To nag, worry; to blacken;
- உறுத்துதல். எண்யெயாற் கண் கரிக்கிறது. 2. To smart, as the eyes from oil or soap or chilly;
|