தமிழ் - தமிழ் அகரமுதலி
    வயிரக்குற்றங்களுள் ஒன்று ; நிலையான பொருள் ; அமுக்குகை .

தமிழ் லெக்சிகன் - Tamil Lexicon
  • நிலையானபொருள். என்னெஞ்சத்து இருத்தாக விருத்தினேன் (திவ். திருவாய். 9, 4, 6). 1. That which is firm, permanent;
  • அமுக்குகை. அவனை ஓர் இருத்து இருத்தினான். Colloq. 2. Pressure;
  • வயிரக்குற்றங்களுள் ஒன்று. (சிலப். 14, 180, உரை.) A flaw in a diamond one of twelve vayira-k-kuṟṟam;
  • . See இருத்து விக்கு. (மச்சபு. விருக்க. 2.)

பாப்ரிசிஸ் அகராதி - J.P. Fabricius Dictionary
  • III. v. t. (cause of இரு), detain. நிறுத்து; 2. cause to sit, seat, set, place upon, உட்காரச்செய்; 3. beat down, press down, அழுத்து; 4. v. i. sink down, as a foundation, கீழிறங்கு, இருத்திக்கொள். வீடிருத்திக்கொண்டது, the house is sunk down. இருத்திப்பேச, to speak forcibly and impressively, to dwell strongly on any subject. இருத்திவைக்க, ----க்கொள்ள, to stop, detain. மனதிலிருத்த, to impress on the mind; to bear in mind; to keep in mind.
  • இருத்துவிக்கு, s. the priest officiating at a sacrifice.

கதிர்வேலு அகராதி -Na Kadirvelu Pillai Dictionary
அஸ்தகிரியை.

வின்சுலோ
  • [iruttu] ''s.'' Assisting priests at a sacrifice, அஸ்தக்கிரியை. ''(p.)''
  • [iruttu] கிறேன், இருத்தினேன், வேன், இருத்த, ''v. a.'' To cause to sit, to seat, உட்காரச்செய்ய. 2. To detain, cause one to remain for a short time, தாமதிக்கச்செய்ய. 3. To press down or upon, bear upon, press with a style or other instrument, அழுத்த. 4. To beat down--as a floor, beat into- as a nail, to make firm or compact by beating, அடித்திருத்த. 5. To place upon, put in or upon, to fix, make stationary, நிலைபெ றச்செய்ய. 6. ''v. n.'' To sink down--as a house or foundation, இருத்திக்கொள்ள; [''ex'' இரு.] வீடிருத்திக்கொண்டது. The house is sunk down. சுமையெனதுதலையிலிருத்துகின்றது. The load bears heavily on my head. நிரம்பியபானையையுறியிலிருத்த. To place a full vessel upon the swing.

சென்னைப் பல்கலைக்கழகம் (DSAL)
  • n. A flaw in a diamond;one of twelve vayira-k-kuṟṟam; வயிரக்குற்றங்களுள் ஒன்று. (சிலப். 14, 180, உரை.)
  • n. < ṛtvij. See இருத்துவிக்கு. (மச்சபு. விருக்க. 2.)
  • n. < இருத்து-. 1. Thatwhich is firm, permanent; நிலையானபொருள்.என்னெஞ்சத்து இருத்தாக விருத்தினேன் (திவ். திருவாய். 9, 4, 6). 2. Pressure; அமுக்குகை. அவனைஒர் இருத்து இருத்தினான். Colloq.